Ledvinové onemocnění, CKD, Dialýza

Chronické onemocnění ledvin (CKD) je trvalé poškození, které se postupně vyvíjí do úplného selhání ledvin. Znáte příznaky chronického onemocnění ledvin?

Ve většine případů probíhá nemoc bez příznaků nebo jsou tyto tak obecní, že v nás nemusí vzbudit žádné podezření – únava, snížená chuť k jídlu, větší žízeň. Proto jsou tak důležité prevence, pravidelné kontroly a zdravý životní styl.

V případě konečného stadia nemoci (funkce ledvin snížená na pouhých 15%) ledviny nevytvářenjí žádnou (nebo minimální) moč a nevylučují odpadní látky z organizmu. Škodliviny a voda se tak hromadí v krvi (uremia).

Můžou se projevit následující příznaky:

• oteklé nohy nebo ruce (edém), změna barvy kůže; 
• dyspnoe/dušnost – dýchací potíže;
• vysoký krevní tlak; 
• přílišná únava a slabost;
• nutkání na zvracení a nechuť k jídlu;
• závažná chudokrevnost - anémie; 
• zvracení a nevolnost; 
• svědení na určitém místě nebo po celém těle;
• nespavost;
• nutkavé a časté močení, někdy i v noci; naproti tomu v posledním stadiu nemoci může dojít k nepříjemnému stahování během močení (kontrakce diurézy).

Ve fázi, kdy již ledviny vůbec nefungují, přistupuje se nevyhnutně k nahrazení jejich funkce prostřednictvím pravidelné léčby - dialýzou. Jedinou alternativou dialýzy je transplantace.

Neléčená uremia závažně ovlivňuje zdraví a život pacienta. Zapříčíňuje křeče a komatózní stav, který postupně vede k úmrtí.

Chronické onemocnění ledvin ve světě neustále narůstá: přibližně 5-10% dospělých trpí na ledvinové onemocnění rozličného typu, které můžou postupně vést k úplnému selhání ledvin. 95%  o tom, že má ledvinové onemocnění, vůbec netuší.

Na základě nejnovějších statistik, je, v důsledku chronického selhání ledvin, odkázáno na dialýzu přes 2.500.000 pacientů.

Ztráta funkčnosti ledvin může mít řadu příčin a většinou je důsledkem různých patologií, které ledviny přímo nebo nepřímo poškozují. Cukrovka a vysoký krevní tlak patří k nejčastěji se vyskytujícím nepřímým příčínám.

Kromě dvou již spomenutých příčin, jsou dalšími významnými faktory ledvinových onemocnění také dědičnost, obezita, vysoké  BMI a více než 40 let.

Cukrovka

Ačkoliv je léčba cukrovky dnes již na vysoké úrovni, představuje tahle nemoc pořád vážnou hrozbu pro naše ledviny. Zvýšený krevní cukr poškozuje cévy ledvin, omezujíc jejich funkčnost.

Vysoký krevní tlak/Hypertenze

Vysoký krevní tlak, druhá nejčastější příčina selhání ledvin, může způsobit pokles glomerulární filtrace. Kromě toho může být vysoký krevní tlak příznakem již vzniklého ledvinového onemocnění.

Zánět ledvin (nefritida) / zánět glomerulů (glomerulonefritida)

Další častou příčínou onemocnění je zánět ledvin, konkrétně většinou přímo glomerulů. Tenhle patologický proces vede k postupnému omezení močení, k pronikání krve a bílkovin do moči a typickým otokům víček, rukou a nohou.

Selhání ledvin můžou být způsobeny také dědičným nebo autoimunním onemocněním, viz: LEDVINOVÉ ONEMOCNĚNÍ.

Kromě cukrovky a vysokého krevního tlaku může nefropatii způsobit např.dědičné nebo autoimunní onemocnění:

• Polycistická ledvina – dědičné onemocnění, způsobující tvorbu ledvinových cyst, které omezují filtrační schopnost orgánu a brání odtoku. Neexistuje definitivní možnost vyléčení, ačkoliv vhodná léčba může zpomalit klinický průběh nemoci. 
• SLE (systémový lupus erythematosus) – autoimunní onemocnění (imunitní systém organismu útočí na vlastní tkáně). Způsobuje poškození různých částí těla, včetně ledvin. Lupus vzniká z neznámé příčiny a je neléčitelný, vhodná léčba ovšem zmírňuje příznaky nemoci. 
• Neznámé příčiny – u téměř 20%  ze všech dialyzovaných není možné určit konkrétní příčinu selhání ledvin. Pozdní léčba, v pokročilém stadiu nemoci, je také jedním z problémů při stanovení příčiny, jež vedla k poškození ledvin.

Jak diagnostikovat chronické selhání ledvin?

Stačí pár vyšetření: analýza moči s proteinurií, azotemií a kreatininem umožní určit počáteční diagnozu.  Lékař pak doporučí hlubší vyšetření (krevní obraz k posouzení případné chudokrevnosti, hladina krevního cukru nám prozradí eventuální rezistenci na inzulín nebo hodnotu elektrolytů, zejména: sodík, draslík, vápník a fosfor).

Základem je svěřit se do péče specialistu-nefrologa, který se bude snažit najít příčinu nemoci prostřednictvím sonografie ledvin a močových cest, analýzy krevních plynů a acidobazické rovnováhy, jejíchž vývin bude pak během následujících let sledovat a upravovat vhodnou preventivní nebo nápravní léčbou.

Několikaleté studie v oboru dokazují, že pacienti, kteří se hned od počátku svěří do péče nefrologa, dokážou oddálit dialyzační léčbu nebo se jí úplně vyhnout. Délka a kvalita jejich života jsou díky tomu podstatně lepší.

Je možné ledvinovému onemocnění předejít?

Předcházet chronickému selhání ledvin není vždy možné; každopádně, některé pravidla umožní zastavit nebo zpomalit zhoršení nemoci.

Z toho důvodu je nezbytné dodržovat standardní rady odborníků zejména v případě osob, jímž byla diagnostikována jakákoli forma dysfunkce ledvin. Zdraví jedinci by ovšem, ve snaze vyhnout se případnému onemocnění v budoucnu, také měly dodržovat následující pravidla:

• Podstupovat pravidelné vyšetření – od rutinní analýzy krve (krevní obraz a krevní cukr) a moči, jež umožní sledovat stav Vašich ledvin a pomoct tak při prevenci ledvinových onemocnění. V případě pacienta s cukrovkou nebo vysokým krevním tlakem jsou pravidelné kontroly nezbytné. 
• Mít pod kontrolou krevní tlak – pravidelné měření a případná léčba nebo pokyny lékaře. 
• Pravidelné cvičení a udržování stabilní váhy – zvýšený index tělesné hmotnosti (IMC) je také jedním z rizikových faktorů. V případě sedavého způsobu života, je načase to změnit! Není nevyhnutné podávat extrémní sportovní výkony – stačí třeba pravidelné procházky.
• Kontrola stravy – Vzdát se slaného a konzervovaného jídla ve prospěch vyvážené zdravé diety. Alkohol a cigarety úplně vypustit a omezit také konzumaci kávy, fast-foodových a hotových pokrmů nebo ochucených nápojů, které ledvinám vysloveně škodí! Vhodná dieta, žádné hladování, dodržujíc rady specialistu. Máte cukrovku? V tom případě, pozor na hladinu cukru! Hlavně žádné glykemické skoky a pravidelná konzultace u diabetologa. 
• Pozor na léky, zejména analgesiká a doplňky stravy – nepřehánět s jejich konzumací a úplně se vzdát těch, které nám specialista nedoporučuje. 
• Pokuste se odnaučit zlozvykům : Cigarety? Zanedbané infekce? Zadržovaní moči? Pokud je odpověď na některý z dotazů ANO, znamená to, že své ledviny zanedbáváte. 

Kdy je nutné začít s dialýzou?

Ledvinové onemocnění postupuje a dostává se do stadia, ve kterém již ledviny nejsou schopny normálně fungovat, toxiny a voda v těle se hromadí a ohrozují tak zdraví a samotnou existenci pacienta. V tomhle stadiu nemoci je dialyzační léčba nezbytná. Prostřednictvím dialýzy:

• se zbavíte toxinů a přebytečných tekutin v organismu;
• vyvážíte stav některých látek v krvi (draslík a bikarbonát).

Existují tři základní typy léčby v případě chroníckého selhání ledvin – závísejí od tělesné stavby pacienta a jiných přidružených onemocnění:

• peritoneální dialýza;
• hemodialýza;
• transplantace ledviny.

Pacient, kterému ledviny selhali, bude odkázaný na dialýzu doživotně, jedinou alternativou je transplantace orgánu. Dialýzu je nutné podstupovat pravidelně, standardně 2-3krát týdenně.

Co se děje při hemodialýze?

Během hemodialýzy se pacient napojí na dialyzátor – umělou ledvinu – moderní přístroj při němž se krev pacienta čistí mimotělně pomocí speciálního filtru od toxínů a přebytečných tekutin. Krev proudí do umělé ledviny za pomoci cévního přístupu: arteriovenózního shuntu (fistula, píštěl) nebo centrálního žilního katetra.

Je dialýza bolestivá?

Léčba je bezbolestná, během dialýzy se pacienti dívají na televizi, baví se mezi sebou, snídají. Někdy může být nepříjemné vpíchnutí jehly do píštěle, jedná se spíš o ojedinělé případy.

Díky dialýze se pacient cítí lépe, jelikož upravuje mnohé nepříjemné symptómy, doprovázející ledvinové selhání. V některých případech pacient užívá předepsané léky také doma, v případě chudokrevnosti, ke které dochází při chronickém onemocnění ledvin poměrně často. Pacient a blízká rodina bude, samozřejmě, potřebovat čas a klid, aby vzniklé situaci přivykli.

Čím se bude život pacienta lišit? Změní se třeba stravovací návyky?

To závisí od inviduálního zdravotního stavu každého pacienta. Většinou platí, že se pacient stravuje jako doposud, bez větších omezení, s výjimkou tekutin a potravin, které obsahují ve větší míře draslík (brambory, ovoce, zelenina) a fosfor. Na to bude třeba dávat pozor.

Lékař Vám všechno vysvětlí a poradí.

Pacient se nemusí vzdát ani dovolené, také ve vzdálenějších lokalitách, jelikož je dialyzační léčba všude    v principu stejná. Stačí si cestu a samotný pobyt zorganizovat předem a držet se některých důležitých instrukcí.

Doporučuje se pohyb na vzduchu, sedavý způsob života nikomu neprospívá.